QuikRead CRP

Stanovení CRP může mít v klinické péči o pacienta s příznaky infekce značný význam. CRP se normálně nachází v krvi zdravých lidí v nízkých koncentracích. V případě bakteriálních infekcí se koncentrace CRP významně zvyšují. Virové infekce vedou za normálních okolností pouze k mírnému zvýšení hladin, někdy se dokonce žádné zvýšení neobjeví.

QuikRead CRP je jednoduchý test určený ke kvantitativnímu stanovení CRP. Tento systém sestávající se z malého přístroje a soupravy připravené k okamžitému použití je navržen k použití v primární zdravotní péči.  Pomocí tohoto testu provedeného v přítomnosti pacienta bude výsledek k dispozici již v průběhu jeho vyšetření. Na základě těchto informací pak bude možné stanovit antibiotickou léčbu.

Test QuikRead CRP přináší následující výhody

Spolehlivost

• Přesnost srovnatelná s laboratorním testem
• Výsledné hladiny CRP jsou reprodukovatelné v rozmezí 8 - 160 mg/l

Rychlost

• Výsledek je k dispozici, když jej potřebujete - za méně než 3 minuty

Jednoduché použití

• Systém se jednoduše obsluhuje - zvládne to i personál bez zkušeností s prací v laboratoři
• Základem je vzorek kapilární krve z malého vpichu do prstu (případně lze také použít sérum nebo plazmu)
• Kalibrace na magnetické kartě

CRP (C-reaktivní protein) je protein akutní fáze. Syntetizuje se v játrech. Jeho tvorba se rychle zvyšuje v odpovědi na infekci, zánět a tkáňové poškození. Stanovení CRP může mít v klinické péči o pacienta s příznaky infekce značný význam. Hladina CRP v kontextu klinického stavu pacienta může napomoci v diferenciální diagnostice mezi bakteriálními a virovými infekcemi a při racionalizaci antibiotické léčby. Sledováním hladiny CRP lze také získat objektivní informace o odpovědi pacienta na léčbu, jelikož hladiny CRP při účinné léčbě rychle klesají.

Antibiotika jsou základním kamenem léčby bakteriálních infekcí. 80–90 % antibiotik se předepisuje v primární péči a až 80 % z nich se používá k léčbě akutních infekcí dýchacích cest. Odhaduje se, že přibližně 50 % předepsaných antibiotik není potřebných. I když je většina akutních infekcí dýchacích cest (horních i dolních) způsobena viry a antibiotika v tomto případě nabízí přinejlepším skromné výhody, přesto se často k léčbě těchto stavů používají. Nepotřebné a nevhodné používání antibiotik vede ke vzniku a rozšíření rezistentních bakterií. Rezistence na antibiotika je jedním z hlavních problémů současného zdravotnictví. Jestliže infekční onemocnění nejsou citlivá na běžné  přípravky používané k léčbě, mohou rezistentní mikroby ohrozit značné množství pacientů. Z toho důvodu je nutné antibiotika používat opatrně a pouze v případech, kdy je to absolutně nezbytné.

V používání antibiotik v primární péči jsou mezi jednotlivými zeměmi výrazné rozdíly. Není však pravděpodobné, že jsou způsobeny rozdíly ve frekvenci bakteriálních infekcí. Mezi používáním antibiotik a rozvojem rezistence na antibiotika existuje jasná korelace. Omezení nevhodného a nadměrného použití antibiotik může napomoci rozvoj rezistence na antibiotika.

Test QuikRead CRP pomáhá zdravotníkům zjistit, kteří pacienti antibiotickou léčbu potřebují, ale hlavně také to, kteří pacienti ji ve skutečnosti nepotřebují. Informace, jestli budou mít antibiotika vliv na průběh onemocnění, má zásadní charakter. Test QuikRead CRP je také užitečný při sledování účinků léčby. Lékař bude moci díky přesným informacím pacienty snadněji ujistit, že symptomatická léčba je v jejich případě dostatečná. Na druhou stranu vysoká hladina CRP naměřená pomocí systému QuikRead poukáže na bakteriální infekci vyžadující antibiotickou léčbu.

Reference

Wise R et al. Antimicrobial resistance Is a major threat to public health. BMJ 1998; 317: 609 - 610.

Mölstad S. Reduction in antibiotic prescribing for respiratory tract infections is needed! Scand J Prim Health Care 2003; 21: 196 - 218.

Huovinen P, Cars O. Control of antimicrobial resistance: time for action. The essentials of control are already well known. BMJ 1998; 317: 613 - 614.

Kuyvenhoven MM et al. Outpatient antibiotic prescriptions from 1992 to 2001 in The Netherlands. JAC 2003; 52: 675 - 678.

Arroll B, Kenealy T. Antibiotics for the common cold and acute purulent rhinitis. The Cochrane Database of Systematic Reviews 2005, Issue 3. Art. No.: CD000247.pub2.

Watson RL et al. Antimicrobial Use for Pediatric Upper Respiratory Infections: Reported Practice, Actual Practice, and Parent Beliefs. Pediatrics 1999; 104: 1251 - 1257.

Avorn MD, Solomon DG. Cultural and Economic Factors That (Mis)Shape Antibiotic Use: The Nonpharmacologic Basis of Therapeutics. Ann Intern Med 2000; 133: 128 - 135

World Health Organization. WHO Global Strategy for Containment of Antimicrobial Resistance. Available at http://www.who.int/drugresistance/WHO_Global_Strategy_English.pdf

Bronzwaer SLAM et al. A European Study on the Relationship between Antimicrobial Use and Antimicrobial Resistance. Emerg Inf Dis 2002;8(3): 278 - 282.

Seamark DA et al. Field-testing and validation in a primary care setting of a point-of-care test for C-reactive protein. Ann Clin Biochem 2003; 40: 178 - 180.

Goossens H et al. Outpatient antibiotic use in Europe and association with resistance: a cross-national database study. Lancet 2005; 365: 579 - 587.

Seppälä H et al. The effect of changes in the consumption of macrolide antibiotics on erythromycin resistance in group A streptococci in Finland. N Engl J Med 1997; 337: 441 - 446.

Stephenson J. Icelandic researchers are showing the way to bring down rates of antibiotic-resistant bacteria. JAMA 1996: 275: 175.

Pepys MB. The acute phase response and C-reactive protein. In: Warrell DA, Cox TM, Firth JD, Benz EJ, eds. Oxford Textbook of Medicine, 4th ed. Oxford University Press, 2003. Vol 2, p.150 - 156.

World Health Organization. The evolving threat of antimicrobial resistance. Options for action. 2012. Available at http://whqlibdoc.who.int/publications/2012/9789241503181_eng.pdf

Instructions for Fingertip Blood Collection (EN)

Příbalové letáky

(Pouze pro informativní účely. Poslední verzi příbalového letáku najdete vždy v soupravě.)

QuikRead CRP Prefilled Cuvettes IFU (FI, SE, NO, DK), 134191, 134192

QuikRead CRP Prefilled Cuvettes IFU (GB, DE, FR, IT), 134191, 134192

QuikRead CRP Prefilled Cuvettes IFU (CZ, SK, HU, PL), 134191, 134192

QuikRead CRP Prefilled Cuvettes IFU (SI, RS, HR, GR), 134191, 134192

QuikRead CRP Prefilled Cuvettes IFU (ES, PT, NL, GB), 134191, 134192

QuikRead CRP Control IFU (GB, DE, FR, ES, IT, CZ, SK, SI, SE, NO, DK, FI), 68296

Bezpečnostní listy

Bezpečnostní listy v anglickém jazyce najdete na: QuikRead CRP v části „Documents and materials“.

V českém jazyce jsou dostupné na vyžádání na adrese: info@aidian.cz.

Přístroj QuikRead uvádí výsledek > 160 mg/l. Potřeboval/a bych však přesnou hladinu CRP. Lze ji získat?

Pokud používáte vzorky plazmy / séra, můžete je před přidáním do kyvety naředit 0,9 % roztokem NaCl. Doporučujeme použít ředění 1:1. Získaný výsledek nezapomeňte vynásobit hodnotou 2.

Omylem jsem na celý víkend nechal/a soupravu QuikRead CRP při pokojové teplotě. Mohu ji ještě použít?

Ano, soupravu lze použít. Soupravu lze jeden měsíc skladovat při pokojové teplotě (18 - 25 ºC). Pokud ji v pracovní době (7,5 hodin) každodenně používáte při pokojové teplotě a poté skladujete při teplotě +2 až +8 ºC, souprava bude stabilní 3 měsíce.

Použil jsem pacientský vzorek plazmy o objemu 20 µl. Je výsledek, který přístroj uvede, konečný?

Ne. Při použití 20 µl plazmy je nutné výsledek vynásobit konstantou 0,6. Při použití 12 µl plazmy nebo séra lze výsledek přímo odečíst z obrazovky, není nutné provádět žádné další výpočty.