Antimikrobiální rezistence a CRP

Antimikrobiální rezistence a CRP

POC testování CRP pomáhá při léčbě respiračních infekcí a v boji proti antimikrobiální rezistenci

Antimikrobiální rezistence je celosvětovou zdravotní hrozbou

Antibiotika jsou nejdůležitějšími léky k léčbě bakteriálních infekcí. Nadměrné a nesprávné používání antibiotik způsobilo rozvoj bakterií rezistentních vůči antibiotikům. Současně mnoho farmaceutických společností upustilo od vývoje nových antimikrobiálních léčiv. Antimikrobiální rezistence (AMR) byla Světovou zdravotnickou organizací (WHO) prohlášena za jednu z deseti největších současných globálních zdravotních hrozeb1. Odhaduje se, že pokud bude AMR nadále narůstat, do roku 2050 zemře každý rok předčasně 10 milionů lidí na infekce související s AMR. Mnoho běžných infekcí, které se v současnosti léčí antibiotiky, se může stát život ohrožujícími. Kromě zvýšení úmrtnosti působí AMR obrovskou ekonomickou zátěž jak pro zdravotnictví tak i pro jednotlivce. U pacientů vyžadujících delší hospitalizaci se mohou vyskytovat závažnější nežádoucí účinky léků související s léčbou antimikrobiálně rezistentních patogenů a v důsledku prodloužení jejich onemocnění dochází ke ztrátě příjmů2.

Nesprávné používání antibiotik způsobuje AMR

Přibližně 80-90 % všech antibiotik používaných ve zdravotnictví je předepisováno v primární péči3, přičemž nejčastějším důvodem návštěvy zdravotnického zařízení jsou respirační infekce4,5. Většina antibiotik se používá k léčbě respiračních infekcí, ačkoli přibližně 90 % respiračních infekcí je virového původu nebo samovolně odezní5. Léčba virových a samovolně odeznívajících infekcí antibiotiky nepřináší pacientům žádný klinický prospěch, ale podporuje rezistenci na antibiotika.

Hlavním faktorem, který způsobuje rozvoj AMR, je nesprávné používání antibiotik. Odhaduje se, že je 50 % antibiotik předepsáno zbytečně nebo nesprávně6. I v dnešní době je běžné, že jsou antibiotika předepisována bez diagnostického potvrzení bakteriální infekce pouze na základě symptomů pacienta. Širokospektrá antibiotika jsou často používána jako první volba, ačkoli by měla být použita pouze v nezbytných případech. Rychlé point of care vyšetření C-reaktivního proteinu (CRP) může vést k efektivnímu předepisování antibiotik a zlepšit léčbu respiračních infekcí.

Diagnostická nejistota a chybné povědomí o antibiotikách jsou klíčovými faktory, které vedou k nadměrnému užívání antibiotik

Na politiku předepisování antibiotik v různých zemích má vliv několik faktorů, jako jsou kulturní představy o nemocech, socioekonomické faktory a mylné povědomí o antibiotikách. Hlavní příčinou nadměrného předepisování antibiotik je však diagnostická nejistota lékařů7. Často je obtížné odlišit virové a bakteriální infekce a infekce, které samovolně odezní, od těch, které vyžadují léčbu. Aby se minimalizovalo riziko pro pacienty, jsou antibiotika podávána jen pro jistotu. Pokud se diagnostická nejistota spojí s požadavkem pacienta na antibiotika v důsledku běžných mylných představ o antibiotikách, jako že antibiotika mohou vyléčit virové infekce, stává se předepisování antibiotik snadno iracionálním8.

Rychlé kvantitativní point of care testování CRP snižuje nadbytečné předepisování antibiotik v primární péči

Správné používání antibiotik ve zdravotnictví je klíčem k boji proti AMR. Správné používání neznamená pouze snížení předepisování, ale také poskytování antibiotik pacientům, kteří mají z léčby prospěch. Rychlá a přesná diagnostika hraje důležitou roli při snižování nadužívání antibiotik2,9. Point of care (POC) testování C-reaktivního proteinu (CRP) před předepsáním antibiotik má několik výhod, které pomáhají v boji proti AMR:

  • Testy jsou přesné, cenově dostupné a snadno použitelné s použitím jen malého objemu vzorku
  • Rychlé výsledky jsou okamžitě k dispozici během vyšetření pacienta, snižují diagnostickou nejistotu a pomáhají při rozhodování o léčbě, zda jsou antibiotika nezbytná či nikoli
  • Významné snížení nadbytečné spotřeby antibiotik u infekcích dýchacích cest aniž by bylo ohroženo zdraví pacienta10-12
  • Výsledky CRP lze využít jako pomůcku při vysvětlování pacientovi, proč antibiotika není třeba podat. Efektivní komunikace zvýší také spokojenost pacientů13


Literatura

  1. World Health Organization (WHO). Antimicrobial resistance. Available at https://www.who.int/news-room/....
  2. O’Neill J. Review on Antimicrobial Resistance. Antimicrobial Resistance: Tackling a Crisis for the Health and Wealth of Nations, 2016.
  3. Hay AD. Antibiotic prescribing in primary care. BMJ 2019; 364:l780.
  4. Petersen I et al. Antibacterial prescribing in primary care. J Antimicrob Chemother 2007; 60 Suppl 1: i43-47.
  5. Bjerrum L et al. Health Alliance for Prudent Prescribing, Yield and Use of Antimicrobial Drugs in the Treatment of Respiratory Tract Infections (HAPPY AUDIT). BMC Fam Pract 2010; 11:29.
  6. CDC. Antibiotic Use in the United States, 2017: Progress and Opportunities.
  7. Harbarth S, Samore MH. Antimicrobial resistance determinants and future control. Emerg Infect Dis 2005; 11:794-801.
  8. European Commission. Special Eurobarometer 445: Antimicrobial Resistance. European Commission; Brussels, Belgium: 2016
  9. WHO. Antimicrobial resistance and primary health care. Technical series on primary health care, 2018. https://apps.who.int/iris/hand....
  10. Aabenhus R et al. Biomarkers as point-of-care tests to guide antibiotics in patients with acute respiratory infections in primary care. Cochrane Database of Systematic Reviews 2014; 11:CD010130.
  11. Tonkin-Crane SKG et al. Clinician-targeted interventions to influence antibiotic prescribing behaviour for acute respiratory infections in primary care: an overview of systematic reviews (Review). Cochrane Database of Systematic Reviews 2017; 7(9):CD012252.
  12. O'Brien K et al. C-reactive protein point-of-care testing (CRP POCT) to guide antibiotic prescribing in primary care settings for acute respiratory tract infections (RTIs). Rapid assessment on other health technologies using the HTA Core Model for Rapid Relative Effectiveness Assessment. EUnetHTA Project ID: OTCA012, 2019.
  13. Strumann C et al. Communication training and the prescribing pattern of antibiotic prescription in primary health care. Plos One 2020; 15(5): e0233345.